Obrázky-stejněsitentoblognikdonečte-

27. ledna 2015 v 17:44 | Adelade |  Kresby
Jelikož nemám publikum, je celkem na hovno s nutellou někoho povzdravit :D


DracoWhooves is back hue hue hue


ACEO pro Patriiii


ACEO pro Adelaide


Becca papinká :3


AT s Bloody


Adla in Hogwarts :P
 

MY TOP 10 OPENINGS

20. prosince 2014 v 20:40 | Adelade

NOTHING

Rebecca Osterhagen

13. prosince 2014 v 18:51 | Adelade
By: Adelaide

OBECNĚ


Celé jméno: Rebecca Clara Osterhagen
Druh: Člověk/Shifter
Rodina: Praotec Adolph Osterhagen, mrtvý otec Oliver Osterhagen, mrtvá matka Alicia Osterhagen (za svobodna Alicia King), mrtvý bratr Arthur Osterhagen, nezvěstný bratr Oliver Osterhagen Jr., snoubenec Levi Ackerman, dcera Natasha Ackermanová
Svět: MLP, Normal, AoT

VZHLED

Lidská forma před spolknutím: Fialové oči, černé vlasy, normální pleť
Pony forma před spolknutím: Fialové oči, černá hříva, nazelenalá srst

Lidská forma po spolknutí: Růžovo modré oči, bílé vlasy, bledá
Pony forma po spolknutí: Růžovo modré oči, bílá hříva, bílá srst

Titan forma: 16 m-class, fialové oči, svaly kolem očí a v pásu, který obsahuje: svaly deltové, prsní svaly velké a rhombické svaly velké, lidské pohlavní orgány, černé vlasy, špičaté uši a velké ústa vybavená dvojitými špičáky (vše až na rhombické svaly velké viz. obrázek)



PŘÍBĚH

Jako malá žila ve Shingashina district se svou rodinou a nejlepší kamarádkou Ute Loewe (viz. Adelaide). Často si s ní hrávala až do vpádu titánů, když jí bylo devět let. Při té příležitosti byla zabita její matka, její otec a nejstarší bratr (oba příslušníci Garrisonu) a ztratil se její druhý starší bratr, na kterého byla velmi vázaná. Zachránil ji spolu s Ute její dědeček Adolph. Byli přestěhováni do Stoness District, protože celá její mužská část rodiny pracovala pro vládu. Přijala Ute jako svou sestru a o pět let později se přihlásila na vojenský výcvik. Po výcviku se přihlásila do Survey Corps. Před tím, než se však dostala k průzkumné legii, málem zemřela, když ji ze zbrklosti spolkl titán. Zachránil ji Levi Ackerman na žadonění Ute, který si toto gesto vyložil jako vybrání si své odměny za dlouhou službu. Jinými slovy si Beccu přivlastnil. Becca se po akci probudila v nemocnici s pomatenou myslí a sebevražednými sklony. Levi si ji omotal kolem prstu a všude ji s sebou tahal. Stal se také jejím prvním přítelem (ve smyslu kissing, fucking apod.). Po akci v Atalantě se jí předčasně narodila dcera, kterou Levi pojmenoval Natasha. Při a po porodu měla noční můry spojené s polykáním. Tím také odhalila svou schopnost shifterství. Becca nebyla úplně na straně lidstva, měla a stále má tendenci požírat lidi, ale vyvrhuje je.

TRIVIA

-Velikost prsou podle písmen je G, podle čísel je to sedmička (vygooglete si to :D)
-Je vysoká 161 cm
-Nejdříve měla vlasy po pás, poté se ostříhala a má je po ramena
-Její oblíbené jídlo (kromě lidí) je slanina, pití je mléko
-Své děti by pojmenovala Aiden- Levi nebo Vanda
-Její nejlepší kamarád je Bertolt (co se týče kluků)
-Její nejlepší kamarádky jsou Ute a Adwa (co se týče holek)
-Ráda otravuje Adlu
-Její nejoblíbenější barva je šedá
-Má malou krabičku drobností, kterou si schovává (dělám její repliku), příkladem věci v ní je například fotka jejích bratrů

První polibek Beccy a Leviho (by Adelaide)

Becca a Levi jako pony (by Brexi)

Random gif xD

Becca a Ute (By Adelaide)

Natasha :3 (by Adelaide)

THEME

 


Adelade a dárky :I

4. listopadu 2014 v 16:40 | Adelade
Proč to sem tahám? Och yes, Vánoce, narozeniny a svátek. A lidi co rádi dávají dárky.

Hrátky osudu- kapitola třetí: Společník z jiného světa

2. listopadu 2014 v 21:39 | Adelade |  Povídky
Nadskočila jsem a kdybych byla živá, chlupy po těle by se mi naježili jako kočce. Uskočila jsem z koutu a vyjukaně sledovala osobu, která mě vystrašila. Byl to kluk drobné postavy asi o hlavu nižší jak já. Stál tam klidně a mračil se na mě. Měl ocelově modré oči a na centimetr přesně ostříhané černé vlasy. Kdybych mu neviděla do obličeje, myslela bych si, že je mladý ale pytle pod očima a úzkostné vrásky na čele mi říkaly něco jiného. ,,Klídek holka, nesním tě." pozvednul obočí a pronesl překvapivě hlubokým hlasem. ,,Ty-ty mě vidíš?!" ohromeně jsem na něj koukala. Jak to bylo možné? Muž ke mně došel a podíval se do dálky. ,,Ano. Vidím tě moc dobře. Ztratila ses, že pláčeš?" podíval se zpět na mě. ,,Ne...jen jsem spatřila obličej svého živého kamaráda..." odpověděla jsem mu a sklopila oči. ,,Och. Ano. Poprvé to vždy bolí. Ale s časem si zvykneš." povzdechl. Připadal mi povědomí. Až příliš povědomý. Svraštila jsem obočí a přemýšlela. Blik cvak, to je ono. Vždyť to je ten týpek z obrázku, který mi přinesl na hrob Joseph! Doširoka jsem otevřela oči. ,,Jak-jakto, že jsi tady? Vždyť neexistuješ!" ustoupila jsem od něj se strachem v očích. ,,Tch..." ušklíbl se a lapl mě za ramena. ,,V tvém světě ne, ale tady ano." podíval se mi do očí hrozivým pohledem. ,,Také jsem mrtvý. Ve svém světě jsem umřel." pustil mě a podíval se do kaluže, ve kterého však jeho odraz nebylo možné spatřit. ,,Takže...ten svět je pravda...Levi." zahleděla jsem se tam, co on.

Hodinky na jeho ruce tišše tikali, jak jsme šli klidným parkem. Bylo prvního prosince a na zem se začali snášet droboučké bílé vločky. Levi mi všechno vysvětlil. Když člověk zemře, nachází se v jakémsi mezisvětě, kde se mísí různé duše. Podle chování v tomto mezisvětě se pak bude odvíjet jeho další osud. ,,Jak dlouho tu už bloudíš?" otázala jsem se ho náhle. ,,Měsíce...roky. Netuším, přestal jsem to počítat." podíval se na mě. ,,Znáš mě jako Rivailla Ackermana, že? Ach, ano. My duše máme moc vstupovat do myslí živých bytostí. A před nějakou dobou, myslím, že to byl rok 2009 jsem vstoupil do mysli jednoho nadějného japonského spisovatele...jak jen se jmenoval..." promnul si bradu a zamyslel se. ,,Isajama...Hajime?" zamrkala jsem očima. ,,Jo, jo přesně tohohle. Vnuknul jsem mu nápad, nápad odrážející náš svět." pousmál se. ,,Jak jsi zemřel?" položila jsem mu nepěknou otázku po chvíli. On notný moment mlčel a pak mi odpověděl. ,,...já...rozkousl mě shifter v titání podobě." zatnul čelist. ,,Eren Jaeger." dodal po chvíli.

Proč maluju? + Moje výbava

1. listopadu 2014 v 23:06 | Adelade |  Kresby

Pusťte si úžasný OP C:

Becca na sto způsobů 1/5

26. října 2014 v 16:04 | Adelade |  Experimenty
Salvete lide, včera, když jsem vymýšlela dess (omg ono se to nastavilo správně :O) jsem přemýšlela co tam dát. Jedno slovo- BECCA. Becca Osterhagen, asi moje nejoblíbenější postava z textovek je snoubenka Leviho Ackermana (to gesto na dessu :D). No a jak jsem vymýšlela jak ji tam dát, tak jsem si ji vyrobila v různých makerech takže, tady máte prvních 25 verzí Beccy:

Rubín a Safír, 1. kapitola-Dychtivost má zlaté vlasy

25. října 2014 v 14:13 | Adelade |  Povídky
Kočár tažený koňmi kodrcal na nerovné ulici. Pršelo. Občas byl v dáli slyšet hrom. Ulice byla liduprázdná. Kočár řídil mladý rudovlasý chlapec v červeném kabátku a broukal si. Krátké ohňové vlasy mu trčely do stran a úspěšně vzdorovaly velkým kapkám vody snášejícím se z nebes. Uvnitř seděla mladá zlatovlasá dívka. Kočár vyjel z města a kklidným venkovem mířil k honosnému sídlu. Zastavil se před vchodem, do kterého vedlo pár schodů. Chlapec seskočil z vozíku a otevřel dveře kočáru. Dívka vystoupila a vystoupala po schodech ke dveřím. Chlapec bleskurychle zavedl koně do stáje a přispěchal jí otevřít. Křehké děvče vešlo do prostorné haly s tmavěmodrobílou podlahou připomínající šachovnici. Chlapec ji bezeslova zavedl do levého křídla sídla, do čistého pokoje vyhřátého krbem. Na stole ležel nedohraný Mariáš a prázdná sklenice a ke krbu bylo natočeno velké křeslo. ,,Hraběnka Diana Upshur, vedoucí společnosti Lance & Shield." představil dívku chlapec překvapivě drze znějícím hlasem. ,,Ach áno, ta, co se zajímala o spolupráci..." ozval se ženský hlas od krbu. Osoba vstala a otořila se na svého hosta. Byla to vysoká fialovo-černovlasá žena oděná do modrostříbrných šatů. Probodla Dianu rudýma očima. Zlatovlasá holčina se uklonila a promluvila. ,,Je mi ctí, že vás potkávám, Violetto Wish." podívala se na ni. ,,Lizarde, uvař kávu a přines zákusek." řekla Violetta aniž by spustila oči z Diany. ,,Rozkaz, má paní." uklonil se chlapec.

Violetta pila kávu a uždibovala z Tiramisu. ,,Takže prodáváte zbraně a ráda by jste využila našich kožešin pro výrobu zvláštní sady zbraní pro ženy, které si nechcou odřít ruce od hrubé kůže, která se boužívá na klasické pokrytí rukojeti zbraně, že?" zeptala se Diany. ,,Ano, přesně tak. Zisk z prodeje by šel z 20% státu, ze 60% společnosti Lance & Shield a z 20% společnosti Wish fur s.r.o." odvětila Diana. Hostitelka se zachmuřeně schoulila v křesle. ,,Mohlo by to být 25%?" optala se po chvíli. Diana svraětila obočí a po chvíli odpověděla. ,,Myslím, že by to bylo možná, domluvíme se zítra. Teď, jestliže smím, bych si dovolila poprosit vás o nocleh." Violetta si odkašlala. ,,Jistěže..." kývla hlavou k Lizardovi. Lizadrus se uklonil a zavedl Dianu do pokoje pro hosty. Pak se vrátil k Violettě. ,,Chci jít spát, ta žena se mi vůbec nelíbí." zavrčela paní domu. Lizardus bezeslova pokýval hlavou a pomohl jí svléknout drahé šaty. Podal jí noční košili a popřál jí dobrou noc.

Uprostřed noci zavrzala podlaha a z pravého křídla domu se ozvaly hlasy. Jeden mužský a druhý ženský. Bylo však překvapivé, který byl čí. Diana, dříve sličná slečna se zbavila paruky a korzetu a rázem se z ní vyklubal urostlý chlapec, který vyhlížel poněkud komicky, jelikož byl stále oblečený do ženských šatů. Vloupal se do pokoje, kde podřimoval Lizardus a přenesl jeho spící tělo pod schody do haly. Tam jej posadil na židli, přivázal a pomocí amoniaku jej probudil. Zmatený Lizardus se probudil a začal se rozhlížet. ,,Nač jste mě spoutal, Dane Upshure? Nemůžu přeci za to, že firma vaše a vaší sestry zkrachovala." prohodil. Jeho únosce se pousmál. ,,Takže jste se to dozvěděli...mělo to být přísně střežené tajemství. Ale nemyslete si, že vás nedonutíme spolupracovat." ušklíbl se. ,,Známe totiž vaše skandální tajemství..." Lizrdus naklonil hlavu a zamračil se. ,,Víme," přišel k Lizardovi a rozepl mu kabátek, ,,že věrný sluha Violetty Wish, Lizardus Rise," rozepnul mu košili a odhalil vnady, pevně svázané obvazem aby nevyčnívali, ,,je ve skutečnosti žena." dořekl. ,,Ty naivko, to sis vážně myslela, že tohle dokážeš schovat?" uchechtl se a píchl ji do prsou. Dívka na něj moment zmateně zírala a pak se rozchechtala. Dan nechápal. ,,Co je ti k smíchu, ty podvodnice?!" zařval a vrazil jí facku. Ta se však smát nepřestávala. Záhy se zezadu od Dana ozval další hlas. ,,Víte pane, možná znáte maličkaté tajemství mého služebníka, ale neznáte to skutečné." promluvila Violetta, vypadajíc jak přízrak, když stála na mramorové podlaze v bílé noční košili. Dan přejížděl pohledem z jedné ženy na druhou. ,,Jaké tajemství?!" vychrlil dychtivým hlasem, v němž se mísilo vzrušení a strach. Violetta k němu ladně dokráčela a jedním rychlím pohybem, kterého by si nevšiml snad ani kolibřík mu zakroutila krkem. Druhá dívka tomu nečinně přihlížela. ,,To tajemství zní: Květina jež ve dne září fialovou barvou se v noci zbarví do ruda a dítě, jež tu květinu den co den hlídá se každou noc mění v černou kočku." téměř neslyšně šeptla Violetta umírajícímu chlapci do ucha a zakousla se mu do krku, odkam začala sát ještě teplou životní tekutinu. ,,Tch...kyselá a hořká, jako jeho povaha..." zašklebila se a odplivla si na podlahu. ,,Měly bychom jít spát paní, zítra musíme do města..." povzdechla krčící se dívka v rudém kabátku. ,,Ano Draconie, máš pravdu, musíme jít spát..."

Nejzajímavější stránky internetu I.

15. října 2014 v 22:04 | Adelade
Salvete kulíšci, pořád žiju. BTW už dvě dvojky z francoužštiny. Dneska jsem si pro vás připravila úúúplně úžasnou věc. Možná i na pokračování. Jedná se o list těch nezajímavějších stránek na internetu ale nejdřív...

Ima back!

27. září 2014 v 11:06 | Adelade |  Kresby
Takže se mi po pěti tisících letech, pár písemkách z francoužštiny a pětce z Latiny podařilo přihláísit na blog O.o Za tu dobu jsem toho nakreslila fakt kurevsky hodně, takže to sem postnu a budu dělat, že jsem tady byla celou tu dobu.


Kam dál